pondělí 31. března 2014

Moje malé radosti

Jaro už se hlásí o slovo a tak se s vámi chci podělit o pár věcí, které dělají moje dny hezčí, i když zrovna nesvítí sluníčko. Jsou to drobnosti a určitě to není vše, co mi dělá radost, toho je mnohem více :)



 Každá (každý) z nás má pro něco slabost. Já mám hrozně ráda všelijaké krabičky, truhličky, šperkovnice... Vždycky se najde něco, pro co je využít :) 



Šperkovnici s kováním jsem dostala jako malá holka od rodičů. Přivezli mi ji z víkendu v Paříži a uvnitř byla sladkost, něco jako český perník v čokoládě. No byla jsem nadšená, co vám budu povídat. Teď v ní mám svoje bižu úlovky, které se chystám už delší dobu protřídit, ale nějak se nemohu donutit.



Maličká krabička s vykládáním na výčku je dovezená z dovolené na Mallorce. Dovolená bez suvenýru není dovolená a tahle krabička mi padla do oka. 



A úžasnou malovanou krabičku jsem ulovila v bazaru asi za 20 Kč :) Voní jako knížky v antikvariátu a protože jsem jí musela nějak využít, schovávám v ní různé vzorečky a malé věci, které by se mi jinak určitě někam zašantročily.






Další z věcí, pro které jsem měla slabost dřív, ale teď už dále nenakupuju, jsou kamínky (minerály). Kdykoliv jsem jela na nějakou pouť nebo výlet se školou a prodávali tam minerály, alespoň jeden jsem si přivezla. Kamínky jsem měla dřív vyskládané na maličkaté poličce, což bylo pro údržbu docela náročné. Teď je mám ve skleněné misce. Občas si je prohlížím, vzpomínám, který je odkud a od koho a to, jak cinkají jeden o druhý a jak jsou krásně barevné mě uklidňuje. 







Dostáváte dopisy? A taky z toho máte vždycky takovou radost? Otevřete schránku a vykoukne na vás dopis nebo pohled od někoho, kdo na vás myslí. To je přece jen hezčí než SMSka ne? :) Je pravda, že dopisy a pohledy mi chodí vlastně jen od jedné kamarádky, se kterou tuhle tradici dodržujeme od doby, kdy jsme skončily střední a ona se odstěhovala. Vzhledem k tomu, že si všechno stihneme říct přes skype, jsou dopisy jen doplňkem, ale vždycky mě potěší a mám je všechny schované.



Ke čtení dopisu (a nejen k tomu) si ráda uvařím dobrý čaj a to je pak taková pohoda :) O tom, jaké čaje mám ráda jsem už psala zde. Zeleným čajem startuji svůj den a když chci navodit domácí pohodu, uvařím si ho i odpoledne. 



A k domácí pohodě patří určitě i svíčky, které utváří krásnou atmosféru. U nás doma nesmí chybět a zapalujeme je každý den. Je pravda, že přes léto si na svíčky tak často nevzpomeneme, ale přes zimu vás zahřejí alespoň na duši :)



A když už tak posedávám u čaje, sem tam neodolám a prohlížím si knížku fotek Saudek. Dostala jsem jí kdysi k narozeninám od bráchy a byl to wow dárek :) Je obrovská, těžká a fotky v ní jsou moc krásné. Některé méně, ale všechny mají něco do sebe. O tom, že mám ráda Saudkovo fotky jsem už také psala zde. Tahle kniha má doma čestné místo.













Další z mých radostí a závislostí jsou mušle. Přijet z dovolené bez mušlí? To by byl hřích! Takže mušle sbírám, když nejsou na plážích, tak je kupuji. Mám je ve skelněné kouli a ty koule mám už dvě. Někde jsem četla, že mušle v interiéru značí svobodu a volnost. Nevím, co je na tom pravdy, ale pro mě jsou mušle hlavně vzpomínky na moře, léto a hezké chvíle.





A poslední z věcí, které mám ráda jsou malá soška budhy, kterou jsem dostala od bráchy před x lety a sloník. Pravidelně každý ráno jsem hladila budhovi břicho, abych měla štěstí - taky ho má pořádně vyleštěné :) Je to multifunkční budha :) pro štěstí se hladí břicho, pro peníze měšec a pro zdraví miska s ovocem :) To už teď nedělám, ale sošku mám stále a přibyl k ní malý sloník od přítele jako dárek z poutě. Moc serepetiček, na které sedá prach doma nemám, ale těchto dvou se nevzdám :) 





Snad moje malé radosti potěšily i vás. Budu ráda, když mi napíšete, jaké drobnosti vykouzlí úsměv na tváři vám nebo pro co máte slabost :)


Mějte hezký den a úspěšný týden :)

Lucy




2 komentáře:

  1. Krásný článek, plný optimismu ... dopisy mi taky dělají radost, svíčky zbožňuju a od Saudka jsem jednou skládala puzzle a byla to makačka ...

    OdpovědětVymazat
  2. Ha, puzzle od Saudka mám už tři roky (možná víc) schované po gaučem a prostě nejsem schopná ho dát dohromady :)) Samá čená, bílá, nic víc...

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše komentáře! Lucy